Řídili jste už někdy spřežení husky? A co soby? Dali jste si punč se Santa Clausem? Zvládli jste divokou jízdu na skútru na zasněženém jezeře? A co polární záři? Tu jste viděli? V Laponsku na samém severu Finska zažijete tohle všechno a ještě mnohem víc. A pozor: Jsou tady Baby friendly jako málokde jinde na světě!

Je deset hodin večer, 15 stupňů pod nulou. Je nás asi čtyřicet lidí z různých zemí světa, polovina jsou děti do devíti let. Nabaleni do všeho, co jsme v kufru našli, a s čelovkami na čepicích stoupáme nad středisko Ruka. Jsme jen kousek od polárního kruhu, na samotném severu Finska. A počasí i unikátní atmosféra tomu všemu odpovídají…

Kráčíme nádherně zasněženou krajinou, stromy kolem nás na sobě mají neuvěřitelně masivní čepice sněhu, nad námi svítí hvězdy. A my jdeme ještě za větší září – za tou polární!

Na vrcholku Ruky vypínáme čelovky a na foťáky nasazujeme stativy. Zima je tady velká, ale v tuto chvíli jsme rozechvělí z něčeho jiného – nad obzorem se objevuje nazelenalý pruh, který pomalu sílí, mění barvu, a ta podívaná je neopakovatelná…

Polární záře místo televize

Polarni-zare-laponsko-maly-dobrodruh
Polární záře je zážitek, na který se nezapomíná… Ctěné foto Harri Tarvainen

Však si jí váží i místní. “Ve všech jazycích je známá jako Aurora Borealis a jedná se o nádhernou hru světel, kterou můžeme spatřit na obloze – v této oblasti světa až dvě stě nocí v roce,” říká Mats Lindfors, šéf turistické centrály regionu Ruka-Kuusamo, náš hostitel.

A hned i vysvětluje, jak vlastně taková polární záře vzniká. “Zjednodušeně řečeno Slunce vyvrhne proud částic, který se promění ve sluneční vítr, a ten pak přitáhne magnetické pole Země. Pro nás je to ta nejlepší televize. Finové milují přírodu, o čemž svědčí i fakt, že každý má chatu nebo chalupu, na kterou v každé volné chvíli odjíždí. Stavby čistě ze dřeva pak mají mnohdy částečně prosklenou střechu, abychom mohli polární záři pozorovat.”

A stojí to za to. Hodinu vydržíme i s dětmi koukat na tu nádheru, závěrky fotoaparátu v dlouhatánském intervalu cvakají – stejně jako naše zuby…

Dětem nakonec dáváme připravené igelitové pytle a ony sjíždějí dolů po svahu až k našim domečkům a dalším zážitkům.

Laponsko na vlastní kůži: na skútrech po jezeře

Ne nadarmo loni Lonely Planet vyhlásil Finsko za třetí nejunikátnější destinaci světa pro cestovatele. Zajímavá jsou ostatně i čísla, z nichž pochopíte, jak se tady žije. Finů je 5,5 milionu (více než 1 milion žije v Helsinkách), což je zhruba polovina nás Čechů – přitom jde o osmou největší evropskou zemi. Finové vlastní více než 500 000 chat, více než 2 miliony (!) saun, mají 40 národních parků a více než 188 000 jezer!

Největší jezerní oblast starého kontinentu je v obležení nekonečných lesů (ty tvoří až 80 % plochy Finska) a vás svou čistotou (ano, kvalita vody je tady prokazatelně číslo jedna v celé Evropě) i monumentálností připraví na chvíli o dech i o hlas – však je toto místo taky pravidelně oceňováno jako nejlepší “silent spot” světa.

Ovšem! Tohle všechno vám běží hlavou, než zazní zvuk motorů sněžných skútrů, které jsou tady velký fenomén. A vydat se na snowmobilu na zasněžené jezero, rozhodně stojí za to. Dostanete helmu, krátkou instruktáž a už se jede. Stopy jsou vyjeté a je lepší se v nich držet, v závějích vám totiž dá udržení skútru notně zabrat…

Rusy jsme porazili dobrým oblečením

 

A na jezeře ještě zůstaneme. Rybaření je tady totiž více než in a atrakce tu mají pro děti i dospělé. V ledu si vysoustružíte díru, dostanete prut a čekáte a čekáte… Zima nám kupodivu není. Finové totiž tráví čas venku v jakémkoliv počasí a ani dvacet stupňů pod nulou není brzdou, aby děti ve zdejších lesních školkách neřádily na sněhu. Finové jsou totiž tradičně velcí odborníci na technické oblékání.

“Legenda vypráví, že když k nám v roce 1939 vpadli Rusové, měli velkou převahu a nikdo nám moc šance na to, že se ubráníme, nedával. Naštěstí ale tehdy byla třeskutá zima a Rusové – na rozdíl od nás – nebyli připraveni. Už tehdy jsme věděli, že proti mrazu musíme bojovat správnými materiály a hlavně vrstvením oblečením. Plus jsme se do sněhu vybavili bílými kombinézami a kuklami a Rusy jsme pozvolna vyhnali,” říká Topi Lintukangas, marketingový ředitel finské společnosti Reima, která od roku 1944 udává tón v oboru technického oblečení pro děti.

“Dnes prodáváme oblečení ve více než 70 zemích světa, máme však vyšší cíle – chceme, aby se děti více hýbaly, aby trávily více času venku na čerstvém vzduchu. Chceme, aby lidi pochopili, že není špatné počasí, jen špatné oblečení,” dodává a my se o tom v praxi hned přesvědčíme. Naše děti oděné v Reimě si za celý týden ani jednou nepostěžují, že by jim byla zima. Ba co víc – dostávají ještě pohybové senzory Reima Go, které si propojí s našimi mobily, celý den běhají jako divé a ani večer je nedostaneme do tepla domovů. Proč? Protože chtějí nasbírat co nejvíc bodů, aby si pak mohly za odměnu zahrát ve stejnojmenné aplikaci hru…

Laponsko láká na soby i husky!

Ale zpátky k zážitkům! Když do Laponska, tak na soby. A tady jsme na tom nejlepším místě. V oblasti Ruka-Kuusamo totiž žije více sobů než lidí (203 000 sobů na 183 00 obyvatel). V létě mají sobi volno, migrují a požírají lišejníky. V zimě, kdy jim potrava dojde, ovšem často a rádi složí své paroží u lidí. To jim zejména na jaře roste velice rychle, a tak lidé paroží domestikovaným sobům krátí. Na zážitku, kdy vás sobi zapřažení do saní vykládaných kožešinami táhnou krajinou, to ovšem nic neubírá…

Notně divočejší jízdu ovšem zažijete se spřežením husky. Šest zapřažených pejsků je jako utržených ze řetězu. Kdo chce, může se uvelebit do saní, kdo chce, může husky přímo řídit – ve stoje, za sáněmi, dole majíc brzdu, kdyby se rozběhli příliš. Je to nádherný adrenalin a přímo vás to láká vyrazit ze zajetých stop někam do zasněžené dálky…

Však je tady taky o co stát a co vidět. Oblast Ruka-Kuusamo leží uprostřed hned čtyř národních parků, od října až do poloviny května tu mají přírodní načechraný sníh. Ruka s 34 sjezdovkami všech úrovní připomíná švýcarské resorty a mnohdy se tady lyžuje ještě i na začátku června. Sjezdovky jsou přitom tak dlouhé a rozlehlé, že si někdy říkáte, vážně mám na nohách sjezdovky, a ne běžky?

A rozhodně taky stojí za to postavit se na sněžnice! My se na nich vydali do národního parku Oulanka. “Finové přikládají pobytu v přírodě až léčebné účinky. Je to pro ně příležitost odpoutat se od běžného života, nechat vše plynout a prostě být, nejlepší a nejčistší, jaký můžeš být,” říká Renata Akzhigitova, naše průvodkyně z turistické Visit Finland a nadšená vyznavačka dávného finského umění odvážného života Sisu (knihu o tomto fenoménu už čtu a brzy se dozvíte vše důležité, čím změnit svůj život na nekončící pohodu…).

Oblasti Ruka-Kuusamo se přezdívá “finský divoký východ”, v němž se střídají dramaticky tekoucí řeky, jezera, lesy, romantické pěšinky a taky zavěšené mosty, po nichž přecházíte. Na sněžnicích, což jsou vlastně jen prodloužené boty s hezky ostrými zuby, které vás nezradí ani při větším stoupání, je takový výlet laponskou krajinou jedna báseň.

Proč Santa Claus miluje saunu a ticho

Každý takový výlet a vlastně i každý pobyt v Laponsku je zárukou, že se vrátíte s naprosto čistou (čerstvým vzduchem vymetenou) hlavou, v níž bude malinko vystrkovat růžky jen jedna, pro život zcela stěžejní myšlenka: jak manželovi/manželce naznačit, že uzrál čas vyhodit vanu a místo ní si pořídit saunu. Den bez pobytu v sauně totiž Finové považují za naprosto ztracený. Sauna je samozřejmostí v každé domácnosti, chatě, hotelovém pokoji, dokonce tu mají sauny v ledu, na lodích, v parlamentu, v gondolách vznášejících se nad vrcholky hor a svou pravidelnou linku má dokonce saunový autobus!

A pozor – velkým vyznavačem saun je i Santa Claus, který bydlí kousek od městečka Rovaniemi. S neustále pletoucí paní Clausovou prozradí dětem nevycházejícím z údivu všechna tajemství kolem své továrny na dárky či létajících sobů. A dospělým doporučí pobyt v dalším ze svých domečků, kde nechybí sauny a kde probíhají vyhlášené saunové rituály. A pokud budete hodní, prozradí vám i finský recept na věčnou lásku (s paní Clausovou už jsou přece jen nějakých 700 spolu…).

“Mluvit spolu umí každý, ale my spolu umíme hezky a spokojeně mlčet,” říká Santa Claus, a dost možná se tím řadí k finskému národu, o kterém se traduje hezké pořekadlo: “Finové umějí mlčet v mnoha jazycích.” A je nutno dodat, že tady vám to bude připadat jako ta nejpřirozenější věc na světě, tady se totiž více žije, než mluví…

Laponsko na síti: Více zajímavostí o Laponsku se dozvíte na www.visitfinland.com, o oblasti Kuusamo na www.kuusamo.fi a o městečku Ruka na www.ruka.fi

Mohlo by se hodit: Velkým zdrojem informací o správné výbavě a oblékání dětí na výlety i expedice se pak dozvíte zde: www.reima.com a v češtině pak na www.skibi.cz

Kde se taky inspirovat k cestě do Laponska? Třebas u našich laponských souputníků z www.objevimesvet.cz (u Jany a Toma rozhodně najdete spoustu praktických tipů na spokojené cestování s dětmi) a www.rosamitnik.cz (moje nejoblíbenější blogerka navíc šije úžasné kabelky a já už se nedočkavě u ní v e-shopu poohlížím po motivu sobů…)

Text: Zuzana Rybářová, Foto: Harri Tarvainen a Zuzana Rybářová

(Visited 204 times, 1 visits today)

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*