Malý dobrodruh – Dovolená s dětmi

Jak být správně vybavený k výletu na běžkách?

Zima už klepe na dveře, a tak je čas připravit si běžkařskou výbavu. Že žádnou nemáte? To vůbec nevadí. Pokud jste byli letos hodní, určitě pod vánočním stromečkem najdete běžky, které jste si vždy přáli. 

Běžkování, Malý dobrodruh
Na běžky se můžete vydat s kamarády s rodinou. Foto: www.skibi.cz

Běžecké lyžování má sice historii starou několik tisíc let, ale přesto se stále bouřlivě vyvíjí. Na scéně se objevují nové a nové technologické vymoženosti, které posouvají lyže i lyžaře dál a rychleji vpřed. Vzpomeňme například nástup skluzných vosků, umělohmotných a později grafitových skluznic nebo lyží z kompozitových materiálů.

Také díky těmto technologickým novinkám se od roku 1935 téměř zdvojnásobila průměrná rychlost běhu na lyžích na vrcholných sportovních akcích. „Tento pokrok má ovšem velký význam i pro rekreační sportovce. Jízda na běžkách je dnes méně namáhavá, rychlejší, zábavnější a také dostupná širšímu spektru lyžařů od dětí po seniory,“ říká Karel Studnička ze specializovaného lyžařského severu www.skiservis.cz.

Jaké běžky si pořídit?

Jak již bylo naznačeno, běžecké lyže se dnes vyrábějí z lehkých a pevných kompozitových materiálů. „Setkáme se i s dřevěnými jádry, ovšem speciálně odlehčenými. Výjimkou tak dnes není lyže vážící pod sedm set gramů,“ říká Lukáš Princ ze specializovaného obchodu Ski a Bike Centrum Radotín.

Běžky dnes disponují stále kvalitnějšími skluznicemi, při jejichž výrobě se uplatňují nanotechnologie, které umožňují vyšší absorpci vosku skluznicí a tím výrazně zlepšují skluz lyže. Pro kvalitní zážitek z lyžování však nestačí mít lehkou lyži s výbornou skluznicí, je třeba si také správně vybrat na základě preferované běžecké techniky a s ohledem na naší úroveň lyžování.

Co se týče běžecké techniky, volit budeme mezi běžkami na klasický styl, běžkami na bruslení a kombi běžkami, které jsou určeny na střídání obou stylů. Klasický styl je pomalejší, než bruslení, ale je méně namáhavý. „Naše dovednosti je třeba vzít v úvahu z toho důvodu, že u běžeckých lyží rozhodně neplatí rovnice čím dražší lyže, tím lepé pojede. Pokud si rekreační lyžař vybere špičkovou závodní lyži, která je tvrdá a úzká, bude mít problémy udržet na ní rovnováhu i pořádně se odrazit. Obecně se můžeme řídit pravidlem, že čím lepší jsme lyžaři, tím si můžeme dovolit tvrdší a delší lyže,“ dodává Lukáš Princ.

Jaké běžky zvolit ke klasickému stylu?

Běžky na klasický styl se tvarově během času příliš neměnily. Mají výrazně zvednuté špičky a jsou delší a také měkčí, než lyže na bruslení. Běžka na „klasiku“ by měla být přibližně o 20 cm delší, než je výška postavy lyžaře. Důležitější ovšem je zvolit správnou tvrdost lyže, kterou určíme změřením odrazové komory. Jedná se o část skluznice, která nepřijde do styku s podložkou, když si lyžař na lyže stoupne a rovnoměrně je zatíží. Pod odrazovou komoru takto zatížených lyží lze protáhnout list papíru.

V ideálním případě by mazací komora měla zaujímat tři pětiny délky lyže před těžištěm lyžaře. Orientačně lze říci, že by měla začínat pod patou lyžaře a její délka by měla dosahovat 50 – 70 cm. Čím pokročilejší lyžař s kvalitnější technikou odrazu, tím může být komora v rámci tohoto rozmezí kratší.

„Většina modelů běžek se vyrábí ve dvou tvrdostech, takže když například máme u lyže v doporučené délce příliš dlouhou odrazovou komoru, můžeme sáhnout po měkčí verzi téhož modelu,“ doporučuje Karel Studnička.

Při měření odrazové zóny, ať už jej provádíme sami, nebo si jí necháme změřit ve specializovaném obchodě, je dobré tuto zónu vyznačit nesmývatelným fixem přímo na lyži.

Vždycky tak ihned vidíme, kam nanášet stoupací vosk – ten přijde právě do odrazové komory, přičemž druh vosku volíme podle aktuálních klimatických podmínek. Na zbytek skluznice v přední a zadní části lyže mažeme vosk skluzný.

Kombi běžky

Kombi běžky se konstrukčně podobají běžkám na klasický styl, jen jsou tvrdší, aby se při bruslařském odrazu příliš neprohýbala a využilo se při něm celé délky lyže.

Kombi lyže také vybíráme poněkud kratší, abychom si při bruslení nepřišlapávali patky lyží. Ideální délka kombi lyží převyšuje výšku lyžaře asi o 15 cm

O odrazové komoře platí u kombi lyží to samé, co bylo řečeno u lyží na klasický způsob.

„Nutno podotknout, že kombi běžky rozhodně nejsou plnohodnotným nástrojem na bruslení, jsou určeny spíše pro lyžaře, kteří převážnou většinu času jedou „klasicky“ a jen občas si chtějí jízdu zpestřit bruslením,“ upozorňuje Lukáš Princ.

Běžky na bruslení

Běžky na bruslení jsou celkově tvrdší a kratší, než lyže na klasický způsob a mají také méně výraznou a plošší špičku. Vybíráme je v délce přibližně o 10 cm převyšující naší postavu. U běžek na bruslení by měla být výrobcem udána vždy udána doporučená hmotnost lyžaře s ohledem na tvrdost lyže.  Tímto údajem bychom se rozhodně měli řídit, jinak lyže nebude mít optimální jízdní vlastnosti. Měkčí lyže se nám při odrazu příliš prohne, odraz tak nebude vycházet z celé délky lyže a jízda bude pomalejší. Tvrdší lyže zase může zejména na tvrdším povrchu po odrazu nepříjemně ´ustřelovat´, tedy ztrácet kontakt s podložkou.

Pozor na kompatibilitu vázání

K usnadnění a zvýšení komfortu při běžeckém lyžování přispěl také vývoj vázání. Dnes jsou na trhu dva rovnocenné systému Salomon (SNS) a Rottefella (NNN). Oba využívají systému uchycení boty za hrazdičku na její špičce, který výrazně předčil dříve používaný systém trnů na vázání, zapadajících do otvorů v podešvi boty.

Díky vodícím lištám na vázání, které odpovídají drážkám v podrážce boty, odpadlo nepříjemné stranové sklouzávání boty z lyže při došlapu paty. Zde se však oba systémy liší – Salomon využívá jednu masivnější lištu ve středu boty, zatímco Rottefella dvě lišty. Proto nelze kombinovat vázání Salomon s botou určenou pro vázání Rottefella a naopak.

Při koupi lyží a bot se tedy přesvědčme, že jsou vzájemně kompatibilní. „Při pořizování nové výbavy doporučujeme zakoupit nejdříve boty, které musí dobře sedět na noze, a teprve potom přizpůsobit botám výběr vázání,“ radí Lukáš Princ.

Boty na běžky

Také vývoj obuvi pro běžecké lyžování výrazně přispěl k vyšší výkonnosti i pohodlí při lyžování. Dnešní boty na běžky dokážou dokonale přenášet odrazové síly do lyží, jsou anatomicky tvarované, nepromokavé, prodyšné a dobře zateplené.

Při výběru se opět budeme muset rozhodnout, pro jaký styl boty chceme. Boty na klasický styl mají nízký a nezpevněný kotník a jsou ohebné v přední části podešve, aby umožňovaly odraz. Kombi boty naopak mají kotník vyztužený pevnou plastovou manžetou a jsou celkově vyšší, ohebnost přední části podrážky zůstává. Boty na bruslení jsou také vyšší, než boty na klasiku, mají zpevněný kotník, manžeta může být u závodních modelů i karbonová. Podrážka bot na bruslení je pevná a neohebná. Boty na bruslení vybírejme vždy tak, aby co nejlépe seděly na noze, zároveň však nesmí nikde tlačit. Je dobré vyzkoušet více modelů od různých výrobců, protože každá bota je trochu jinak tvarovaná. Jde o to najít botu, která bude co nejlépe odpovídat chodidlu lyžaře.

Hole na běžky

Hole jsou velmi důležitou součástí výbavy běžkaře, neboť mu významně pomáhají v pohybu vpřed. Při jejich výběru budeme zohledňovat zejména délku a materiál. Vhodná délka běžkařských holí se liší v závislosti na používaném stylu. Hole pro klasický styl by neměly převyšovat úroveň lyžařova ramenního kloubu, hole pro bruslení pak lyžařův nos. Hole na kombinovaní obou stylů jsou pak svou délkou někde mezi. Co se týče materiálu, na výběr je mezi holemi ze slitin hliníku a holemi z kompozitových materiálů, jako jsou sklolaminátová vlákna a karbon. Pro začátečníky a rekreační lyžaře se hodí spíše hliník, přestože hole z něj jsou o něco těžší. Nabízejí však vyšší trvanlivost, když na hliníkovou hůl spadneme, tak se nezlomí a lze ji nadále používat. Kompozitové hole jsou lehčí a lépe vyvážené, to však ocení prakticky pouze závodníci a výkonnostní jezdci. Jejich nevýhodou je křehkost, tyto hole se snadno lámou a také jsou poměrně výrazně dražší, než hole hliníkové.

Při výběru holí věnujme pozornost také madlu a poutku. Levnější modely mají jednoduchý textilní popruh a umělohmotné madlo. Pro rekreační jízdu to plně postačí. Příjemnější úchop nabízejí madla korková a správnou pozici holí v ruce pomohou zajistit asymetrická poutka na suchý zip.

Oblečení na běžky

Velmi významnou součástí běžecké výbavy s ohledem na výsledný zážitek je oblečení. Obléknout se správně na běžky není vůbec jednoduché. Když jedeme, tak se zahříváme a potíme, je nám horko, pot z nás lije proudem. Když se pak zastavíme, tělo vychládá, mokré oblečení se lepí na kůži, přitom mrzne a foukne studený vítr a my v lepší případě jektáme zuby a v horším si zaděláváme na chřipku nebo angínu. Naštěstí moderní technologie pronikly i do oblasti oblékání, takže již není problém obléci se tak, aby nám na běžkách nebylo příliš horko ani zima. Je třeba využít cibulový princip, tedy obléci si více tenčích vrstev, nežli méně silných. Každá vrstva má přitom svou jasně specifikovanou funkci.

Vrstva nejblíže tělu slouží k odvodu potu od pokožky. Pokud bychom použili bavlnu, dočkali bychom se onoho známého a nepříjemného přilepení mokrého prádla na tělo. Proto sáhneme po moderním funkčním prádle, nebo chcete-li termoprádle. Speciální tvar jeho vláken zajistí odvod potu od pokožky a tělo zůstane v suchu a v teple.

Další vrstva se má postarat o zateplení a zároveň umožnit odvod potu z vrstvy první dále od těla. Ideálním materiálem pro tuto vrstvu je flís. Má vynikající termoizolační vlastnosti a zároveň je výborně prodyšný. „Sílu flísové mikiny volíme podle předpokládaného stupně fyzické aktivity, i podle aktuálních povětrnostních podmínek. Můžeme mít s sebou flísové mikiny dvě, jednu tenčí a jednu silnější a dle potřeby je kombinovat,“ uvádí Lukáš Princ.

Svrchní vrstva pak chrání náš organismus před sněžením deštěm a větrem. Ideální je tenčí membránová bunda a kalhoty. Membrána zajistí nepromokavost, ovšem zároveň umožní odvod potu a jeho odpaření do vnějšího prostředí, takže se v ní „ nepaříme“.

Nezapomeňme na pokrývku hlavy a vhodné rukavice. Na trhu jsou k mání speciální tenké čepičky na běžky, které neprofouknou, ovšem jsou prodyšné. Pokud hodně mrzne, nebo chceme jet pomalu, je dobré vzít si klasickou pletenou čepici.

Rovněž rukavice vybíráme podle očekávané intenzity zátěže. Speciální rukavice na běžky jsou obvykle určeny pro výkonnostní lyžaře, u nichž se předpokládá, že se během závodu dostatečně zahřejí. Proto jsou velmi tenké a mají spíše zajistit cit pro úchop holí. Pro celodenní výlet pomalejším tempem však raději zvolíme rukavice silnější.

Box: Historie běžeckých lyží

Lyže patří k nejstaršímu sportovnímu náčiní vůbec. Dokládají to nálezy lyží starých až 5 000 let. První lyže byly samozřejmě dřevěné, dnešní tvar dostaly na počátku 20. století. Dřevo, nejčastěji jasanové, bylo základním materiálem pro výrobu běžek až přibližně do roku 1975. Lyže se dlouho vyráběly z jednoho kusu dřeva, později přišlo na řadu lepení lyží z plátků či hranolů a s ním i kombinace různých dřevin. U sjezdových lyží je dřevo dosud nepřekonaným materiálem, běžky však zcela ovládly kompozitové materiály. Ty paradoxně pronikly do běžeckého lyžování zásluhou firem Fischer a Kenissl pávě z lyžování sjezdového, kde se prosazovaly u rekreačních modelových řad. Zajímavostí je, že vůbec první celolaminátové lyže byly vyrobeny koncem šedesátých let minulého století v Novém městě na Moravě.

Více na www.skibi.cz.

Exit mobile version