Výživa je již od počátku lidského života zcela zásadní pro celkové fungování lidského organismu. Zajišťuje nám optimální tělesný růst a vývoj našeho těla, správný vývoj psychických funkcí, nastavuje a udržuje imunitní reakce i zdravý průběh metabolických procesů. Proto složení stravy i způsob výživy v časném období lidského života ovlivňuje i vývoj člověka v dospělosti. Správné výživě by se neměla věnovat pozornost až od narození dítěte, péče by měla začít již v těhotenství!
„Kvalitní výživa bohatá na potřebné látky a živiny zajistí správný růst a vývoj plodu, jeho tkání i jednotlivých orgánů. Pokud naopak není strava ženy dostačující, může mít pro plod fatální důsledky. Například nedostatek folátů, které patří do skupiny vitamínů B, může zapříčinit předčasný porod nebo vznik vývojových vad. Stejné nebezpečí hrozí i při nedostatku zinku, který způsobuje poruchy růstu, jódu vedoucímu ke kretenismu, či naopak při nadbytku vitamínu A zapříčiňujícím poruchy centrálního nervového systému či postižení srdce,“ varuje MUDr. Petr Tláskal, CSc., vedoucí lékař Dětské kliniky FN Motol, předseda Společnosti pro výživu.
Rizikové je samozřejmě i požívání alkoholu. Z nevhodné výživy může dojít ke vzniku Intrauterinní růstové retardace (tzv. IUGR), které vede až ke vzniku hypertenze (vysokého krevního tlaku), diabetu 2. typu, syndromu X a vzniku kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Špatná výživa v prenatálním vývoji dítěte obecně vede k větším sklonům k civilizačním chorobám. Jak na správnou výživu Předejít zbytečným komplikacím ve vývoji plodu a dítěte lze regulací výše zmíněných látek ve stravě již před těhotenstvím.
Veledůležitá kyselina listová
„Důležité foláty najdeme například v kyselině listové. Absence kyseliny listové ve stravě vede k poruše krvetvorby a možnému vniku anémie, snižuje syntézu DNA a schopnost dělení buněk a může mít za následek předčasný porod, spontánní potrat nebo vrozené vady dítěte. Její zásadní nedostatek může způsobit i defekt neurální trubice, ze které se vyvíjí mícha dítěte. Defekty neurální trubice se objevují již 28. den těhotenství, proto je dobré hladinu kyseliny listové podpořit dávkou 400ug/den alespoň čtyři týdny před otěhotněním a pokračovat v jejím požívání minimálně do konce prvního trimestru. Výstraha platí především pro kuřačky, ženy, které konzumují ve větší míře alkohol a drogově závislé, uživatelky hormonální antikoncepce a epileptičky. Všechny tyto skupiny mívají nižší hladinu kyseliny listové. Kyselinu listovou lze dodávat pomocí potravinových doplňků, které jsou běžně k dostání v lékárně, v přirozené formě ji najdeme především v listové zelenině (špenát, brokolice, růžičková kapusta), v pomerančovém džusu, sóje, pšenici, mandlích nebo burských oříšcích,“ doporučuje MUDr. Petr Tláskal.
Pořádně se „nazinkujte“!
Zinek i jód je možné opět doplňovat pomocí přípravků z lékárny. Mezi potravinami bohatými na zinek můžeme jmenovat především hovězí a vepřové maso, sýry, fazole, ořechy a pšeničné klíčky. Jód, jak je všeobecně známo, najdeme především v mořských rybách. V prvních měsících těhotenství je dobré omezit potraviny s vysokým obsahem vitaminu A jako jsou například játra a vyhnout se i užívání léků, které tento vitamin obsahují ve větším množství. Loading… Role mateřského mléka a umělé výživy Po narození dítěte je nutné pokračovat ve správné stravě. V prvních letech dochází k nejdůležitějšímu vývoji mozku, kostní tkáně (do tří let života) i budování imunitního systému. S rozvojem mozku je spojená větší potřeba bílkovin, polynenasycených mastných kyselin, jódu, železa, zinku, kyseliny listové, vitaminů skupiny B i taurinu.
Kojte, jak jen to jde
Rozvoj kostní tkáně je podmíněn dostatkem vápníku, který se přirozeně nachází v mléce. Zásadní ve výživě kojenců je mateřské mléko. Živiny v mateřském mléce podporují psychický i fyzický vývoj dítěte, posilují imunitu, snižují riziko alergií, novorozeneckého ekzému, civilizačních chorob i chronických onemocnění jako je cukrovka 1. typu, celiakie, Crohnova nemoc či nádory lymfatického systému. V rámci umělé výživy se doporučuje podávání prebiotik a probiotik, která taktéž podporují imunitní systém a pozitivně ovlivňují široké spektrum střevních funkcí a metabolismu.
„Každé dítě je po narození individualita, neměli bychom proto zapomínat, že i schopnost příjmu potravy je každému vrozená a nevhodnými zásahy ji lze velmi snadno narušit. Pokud je to možné, měla by se matka snažit dítě kojit, kojení je nejlepší prevencí proti rozvoji nemocí. V případě, že mateřského mléka máte nedostatek a v rodině je pozitivní alergologická anamnéza, doporučuje se zavést náhradní mléčné formule s upravenou bílkovinou kravského mléka. Od šestého měsíce věku je možné začít s příkrmy dítěte. Strava by měla být dostatečně kvalitní, obsahovat mléko, mléčné výrobky, maso, zeleninu, ovoce i cereální výrobky dle doporučení pro danou věkovou skupinu dítěte. Děti mají tendenci často odmítat jídla, se kterými se setkají poprvé. Tím by se rodiče neměli nechat vyděsit, jde pouze o přechodný stav, který se dá překonat nenásilným opakováním podávání nového jídla. Pitný režim se u malých dětí doporučuje zajistit neslazenými nápoji. To nejdůležitější je ovšem být dítěti vzorem a vychovat ho ke správným stravovacím návykům, které si ponese až do dospělosti,“ uzavírá MUDr. Petr Tláskal.
