Online kurzy sice nejsou žádnou novinkou, v poslední době se však stávají stále zásadnější částí moderních vzdělávacích systémů. Jaké jsou hlavní trendy?
Pojem online kurz může znít trochu nudně až banálně. Každý ví, nebo alespoň tuší, jak vypadá kurz klasický a častá představa tedy je, že onlinová verze je zkrátka je “překlopení” normální výuky do série videí. Nezkušení lektoři zkrátka jen vezmou videokameru a natočí své lekce, které potom mohou studenti sledovat online.
Avšak v této podobně online kurzů se skrývá opravdu zásadní problém: ne vždy totiž splní očekávání. “Online kurzy mají oproti kurzům klasickým zcela jiné principy. Podstata i cíle jsou stejné, ale pokud při tvorbě online obsahu autor nepoužije moderní technologie a moderní poznatky o vzdělávání, nemusí to fungovat,” říká Jan Rybář, fotograf (vítěz Czech Press Photo), jehož tradiční fotokurzy probíhají již od roku 2011 a navštívilo je přes 2500 účastníků. Tam získal cenné know-how, který nyní používá na svém webu iFotografování, které se právě zabývá online fotokurzy.
“Zpočátku jsem si myslet, že postup bude podobný, ale rychle jsem zjistil, že mé online kurzy fotografování budou potřebovat zcela nový přístup,” dodává.
Online kurzy mají jiná pravidla
V čem se ty dva “světy” tedy liší? Hlavní rozdíl je snadno odhadnutelný: pokud je student přítomný na kurzu, dokáže se mnohem lépe soustředit, zatímco při sledování videa obvykle není možné takového stupně koncentrace dosáhnout.
Druhý zásadní důvod s tím též souvisí a je též snadno uhádnutelný: student u nudně udělaných online kurzů nemá šanci reagovat, klást otázky. A snadno se může stát, že se prostě rychle “ztratí”… Zatím u klasického kurzu není problém se rychle přednášejícího optat a vše zachránit, u online kurzů s videm to možné není. A jedna jediná nejasnost může vše pokazit.
Co musí mít skvělý online kurz?
Co z toho tedy plyne? Především to, že dobrý online kurz musí umět tyto dva problémy řešit. “Je důležité online kurz strukturovat tak, aby student mohl velmi rychle a pohodlně najít přesně to, co zrovna potřebuje. Špičkové uživatelské prostředí je tedy klíčové,” říká Jan Rybář z webu iFotografování, kde si můžete prohlédnout jeho moderní online kurzy.
“Druhým postupem je poté snažit se ho nějak motivovat, aby neztrácel koncentraci a chtěl jít dál a dál. Tomu se kromě vytváření opravdu kvalitního obsahu u online kurzů dá pomáhat například tzv. gamifikací, kde získává body, “odznaky” a podobné aktivní prvky převzaté z jiných oblastí online světa. Studovat online je pak prostě mnohem zábavnější.”
Třetí oblastí, kterou často autoři online kurzů nedoceňují, jsou moderní postupy v procvičování látky, zejména kvízy a testy. Testy u online kurzů obvykle neznamenají to, co si studenti představí ze školy. Ač samozřejmě i u online vzdělávání má ověřování znalostí velký význam, kvalitně postavené testy mají i mnohem zásadnější rozměr: studentům nenásilnou cestou opakují látku a pomáhají jim upevňovat znalosti. Samozřejmě, i zde se chodí zkušenosti. Jak říká Rybář, jeho kurzy fotografování v Praze jsou nesmírně cenným materiálem pro online svět.
Kromě toho je pochopitelně skvělé, pokud má student online kurzů možnost s lektorem aktivně komunikovat, což sice není zcela běžné – což možná trochu překvapí, ale důvod je prostý: opravdu častá komunikace je pro lektora často hodně náročná časově a tedy i finančně. Ale u špičkových kurzů i toto patří ke zlatým grálům toho, jak z online kurzů udělat opravdu kvalitní součást vzdělávacích procesu.
