Dobře a bezpečně plavat se bez potopení nedá. Voda v obličeji je nedílnou součástí plavání, ale i jen tak hraní si u vody a ve vodě. Proto je třeba děti velmi záhy na tento pocit zvyknout a naučit je potápění. Jako inspirace poslouží triky a nápady zkušené instruktorky Štěpánky Štrougalové z plaveckého centra Juklík.

Jak naučit děti nebát se pod vodou? (Foto: www.juklik.cz)

„Umíte si představit, že se učíte jezdit na kole, a žádné kolo nemáte? Stejné je to i s plaváním. Ke kvalitnímu plaveckému způsobu se bez potopení, bez vody v obličejové části, bez pravidelného dýchání, nedostanete. Ale kudy na to? Jak naučit své dítě ponořit obličej? Jak ho naučit se potápět?

Nejlepší výuka je formou hry. Pokud budete postupovat citlivě, děti budou nadšené. Každé dítě totiž voda fascinuje, a to v jakémkoli skupenství,“ říká na úvod Štěpánka Štrougalová z plaveckého centra Juklík, která má s výukou plavání více než třicetiletou zkušenost a sama je maminkou čtyř dětí. A hned připomíná zásadu č. 1: „Ať už jste s dítětem u vodní plochy jakékoliv velikost, pamatujte, že o svém dítěti musíte mít přehled každou vteřinu. Neexistuje si odskočit udělat kafíčko a nechat dítě bez dozoru. K neštěstí ve vodě dochází vždy neuvěřitelně rychle a tiše.“

1. Buďme realističtí a nebudujme v dítěti falešné plavecké sebevědomí

Existuje jednoduchá poučka: Za plavce se považuje osoba, která bez známek únavy uplave s pravidelným dýcháním 200 metrů. A to na jakékoliv hloubce. Proto člověk, který uplave pod vodou 20 metrů a má zmatečné pohyby při nádechu, není považován za plavce. Ani člověk, který se jakýmsi hrabavým způsobem udrží s hlavou nad vodou na hladině a překoná vzdálenost jednoho bazénu, není považován za plavce. Kdo nesplňuje původní charakteristiku plavce, je označován za neplavce, v krajním případě za poloplavce. Rodiče by si tedy měli uvědomit, že je zcela špatné podporovat a budovat v dítěti sebevědomí, že je dobrý plavec, když pod vodou uplave vzdálenost 5 metrů. Buďme realističtí a nebudujme v dítěti falešné plavecké sebevědomí. Mohlo by to mít i tragické následky.

2. S výukou plavání a potápění můžeme začít už od 2. měsíce věku dítěte

Video obrázky, kdy se miminka potápí a s úsměvem nahlížejí do fotoaparátu, zná asi každý. Určitě tyto obrázky nejsou žádný podfuk. Opravdu jsou tato videa reálná. Ale je zapotřebí vědět, že za tímto záběrem je obrovský kus práce a víceméně radostný pobyt ve vodě několikrát do týdne.

„Plavecké školy pro malé děti můžete navštěvovat již od dokončeného druhého měsíce. Ale věřte, že není kam spěchat. Vaše dítě se vše postupně, a hlavně s radostí naučí. Základem je kvalitní plavecká metodika, neustálé opakování, prohlubování dovedností, a hlavně zařazení HRY,“ upozorňuje Štěpánka Štrougalová.

V základu se děti učí jednotlivé plavecké dovednosti. Postupně se učí rozfázované plavecké způsoby. O souhře jednotlivých plaveckých způsobů se pak dá hovořit nejdříve v období předškolního věku. Nedílnou součástí výuky jsou samozřejmě i prvky záchrany a sebezáchrany.

Jak naučit děti nebát se pod vodou? (Foto: www.juklik.cz)

3. Seznamování se s vodou formou hry

Stačí, když dítěti necháte napuštěné vědro s vodou, malý gumový bazének či plastovou vaničku. Dejte mu pár hraček a uvidíte, že si samo najde zábavu. Nezapomeňte na konvičky, kelímky, různé stříkací tyče. Děti budou kreslit konvičkou obrázky na dlaždičky a budou se těšit z toho, jak díky slunci mizí. A mohou kreslit zase znovu. Děti vám mohou polévat nohy, ruce. Budou polévat samy sebe. „Cílem všech her je, aby dětem nevadila voda v obličeji. Aby vědělo, jaký je to pocit, když mu stékají kapky vody do očí, uší, nosu. Když je celým tělíčkem pod vodou,“ vysvětluje Štěpánka Štrougalová a doporučuje: „Pokud se dítě při hře neplánovaně potopí, nezmatkujte. V klidu mu pomozte na hladinu, podejte hračku a pokračujte dál ve hře.“

4. Nastal čas na potápění – originální nápady pro inspiraci

Formou hry bude dítě potápění bavit. Můžete využít hračky, které se potopí na dno. Ale i hračky, které se vznášejí mezi dnem a hladinou. Můžete umístit na stěnu bazénu nebo na dno zrcadlovou fólii. Dítě bude překvapené, že se na dně vidí. Použije plastovou destičku a obyčejnou tužku pod vodou. Můžete pod vodou kreslit jednoduché obrázky, nebo stačí jenom čárky, kolečka.

Štěpánka Štrougalová z pražského Baby Clubu Juklík, dětského centra, které je od roku 1988 průkopníkem v metodice kojeneckého plavání.

Ale poradíte si i jednodušeji. „Můžete dětem pod vodou ukazovat počet prstů, nebo mít za zády schované dva balonky různé barvy a při ponoření dítěti ukázat jednu barvu a ono vám při vynoření musí říci, jakou barvu vidělo. Stačí si zalaminovat pár obrázků a ty dát na dno bazénku. Takhle se dá hrát i zjednodušené pexeso. Obrázky můžete dát na dno malého bazénku, kde je hloubka vody třeba jen 30 centimetrů. Děti budou obrázky jenom sbírat a až časem se pro ně budou zanořovat,“ přidává další zajímavé nápady Štěpánka Štrougalová z plaveckého centra Juklík.

Tip na závěr: Mami, tati, jdeme šnorchlovat!

Nabídka různých potápěčských masek a brýlí je obrovská. Šnorchlování určitě společně se svým dítětem vyzkoušejte. Svět pod vodou je magický. Dopřejte tuto podívanou i svému dítěti. Z malých barevných rybiček v moři bude nadšené i malé dítě.

Více informací najdete na www.juklik.cz nebo na webu blog.juklik.cz

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*